apatie

ležíme

žaluzie rozdělují pokoj na pruhy světla, tmy a absurdity

jako vězni

a jejich pyžama
pojď, užijem si trochu
apatie
ale asi bychom neměli plakat,
kdykoli chce polly
čokoládovou
sušenku

a teď... zlámu ti kostrč, ano?
aby si už nemohl sedět

protože my, dva, oba
sdílíme společnou nemoc
letargii.
PROŘÍZNEM si lebky,aby i
mozek
pocítil chuť deště

je to něco jako víra
snad jsme pohani
/a pod okem máme vypálené pentagramy/

tak pojď

do žil si píchneme prášek z
duhy
a budem SE DĚTSKY SMÁT

neboj se

ostnatým drátem si obtočíme naše
žilnaté ruce

kouše ?líně mě koušeš?

a do očí si
napícháme
půl tuctu spínacích špendlíků
a
zaostříme svět

Vygumuj mi neurony

chci být sterilní <3

na rtech mě pálí moje NEZKROTNÁ FATÁLNOST

batikuju tvoje křídla mojí
zchladlou krví
a nestydím se

a pářeme si myokardy
bezcitně a sprostě

tak pojď

vezmu tě na výlet až
do sedmého patra
pojď, vylez z tý apatie


chci s tebou
zemřít
v roce 1967



/ a nevím, co sem chci napsat, ale kdybych věděla, bude to něco důležitého (c) 09.04. 06 /